Rendy
( všechny podoby Rendí či Rendule a navíc Rozárka...)
klisna kříženka starokl.koně, cca 180 cm, vranka, nar. 5.7.1994
původ neznámý
ustájena v Jezdeckém areálu Nová Amerika
majitel: Jitka Černá
Video Rusalky, Rendy, Langoše a Montyho na hale je zde a ještě jedno zde
Fotogalerie Rendy z dřívější doby (i s hříbátkem)
Jaká je Rendy?
text Jitka Černá
Co víme o její minulosti
Rendy má v tuto chvíli kromě nás další dva lidičky, kteří ji mají moc rádi. Myslím tím paní Prokopovou, od které jsme Rendy koupili a se kterou jsme v kontaktu i nadále a Lídu Zierisovou, která Rendy kdysi jezdila.
Lída nám také odhalila kousek z Rendyna dřívějšího života (psáno v únoru 2008) a poslala i fotky Rendy a Vikiho, které najdete zde:
Zdravím všechny správné koňáky. Chtěla jsem napsat pár řádků o Rendy, ale pátrat v minulosti je někdy těžší než si myslíte.
S Rendy jsme se poprvé setkala zhruba v roce 1998, kdy jsem se šla podívat do stájí k Mirkovi Prchalovi, který mi vyprávěl o své kobylce, kterou si vzal jako týranou a zuboženou a měl s ní problémy, které byly o to horší, že čekala hříbátko. Původně byla v tak špatném stavu, že Mirkovi trvalo několik let, než byla vůbec schopná zabřeznout, ale zadařilo se. Když jsem jí uviděla poprvé, zaskočila mě její velikost i agresivní přístup ke každému, kdo jen prošel okolo. Nějaké zkušenosti s problematickými koňmi už jsem měla, ale Rendy byla vždy připravená zaútočit i ublížit. Začínali jsme velmi pomalu, ale menší pokroky byly znát.Vše se zlomilo, když se jí 10.3.2000 narodil hřebeček Viki. Porod zvládla zcela sama, ale nechtěla nikoho pustit do boxu a hlidala si hříbě. Nějak jsme to museli zvládnout. Koně jsou velmi chápaví a myslím, že vše šlo k lepšímu, když byl Viki nemocný a ona pochopila, že jí nechceme ublížit, ale pomoci.
Od té doby jsme byli nerozlučná trojka i na vyjížďkách. Výhoda problémových koní je, že když mají někoho rádi, tak naplno a dávají to znát. Najednou jsem mohla za ní do výběhu, lonžovat, starat se o Vikiho a sedět jen tak u ní v boxe. Nejdříve jsem si odvezla domů Vikiho, kterého jsem zakoupila a asi po roce jsem přivezla i Rendy, ale měla jsem málo místa, a tak i s mým 18-ti letým vysloužilým parkurovým valachem Tomášem šli do hříbárny Žlebské Chvalovice k Vráťovi Dostálovi. Pásli se a pobíhali po 64ha pastvin s dalšími asi 25-ti koňmi a prohlíželi si krajinu ze hřbetu Železných Hor, byla to asi nejkrásnější část našich životů. Všichni pospolu.
Nastali komplikace a Rendy byla prodána ke Křivoklátu, Tomáše si vzal můj bratranec a mě zůstal Viki, který si ale rok na to zlomil nohu. Ještě v době, kdy byla v hříbárně, utekl ze sousedního výběhu černý hřebeček zrovna v době, kdy byla Rendy v říji. Po čase jsem se dozvěděla, že u p. Pálkové porodila černou klisničku. Pak šla přes překupníka někam na jih Čech a tam jsem jí na čas ztratila, až se objevila u p. Prokopové, což je asi 25km od mého původního bydliště a našeho prvního seznámení. Tam se začala opět dávat do kupy, i když své nové majitele taky pěkně potrápila.
Celou dobu jsem se snažila vědět, kde je a jak se má a vždy, když jsem jela okolo, měla jsme nutkání podívat se na ní. Jsem moc ráda, že tu možnost mám i nadále a už se těším, až přijedu na návštěvu. S pozdravem Lída Zierisová
V pondělí 11.2.2008 Lída Zierisová přijela, sedla si na Rendy, vylonžovala ji a povyprávěla nám zase víc o jejím životě s Rendy. Fotky najdete zde.
Kde se vlastně vzala u nás...aneb rok 2008
text Jitka Černá
Mým snem byl odjakživa černý kladrubák.Koupě bílé Alcaly byla v podstatě náhoda a díky jejímu využití v klubu a úžasné povaze (šklíbivost přecházíme s úsměvem) jsem se jen upevnila v přesvědčení, že "jednou" ten černý určitě bude.
Ve Vlčkovicích by byl další velký kůň nesmysl. Až po přestěhování do stájí ve Slotově/Kuksu (listopad 2007), kdy zbýval poslední volný box a děti vyzvídaly, kdo ho obydlí.....jsem oprášila sen o černém kladrubákovi. Na otázku "kdy?" jsem dětem odpovídala "někdy, až se naskytne příležitost, třeba hned, třeba za pár let".
Náhoda zařídila, že příležitost přišla už v lednu 2008. Holčiny od nás se v inzerci na "Bazosu" zrovna pídily po minulosti Myšáka a Kristýnky, takže jsem koukala, co tam vlastně napsaly a chvilku jsem už u inzerátů zůstala - prohlížela jsem je jen tak zběžně, ze zvědavosti...a najednou jsem otevřela inzerát s fotkami černé kříženky kladrubáka. Přesný Alcalin negativ :-)...včetně flegmony na levé zadní, když Alcala ji má na pravé zadní.
Zvedla jsem tedy telefon...a paní Prokopová mě hned zezačátku upozornila, že Rendy není kůň vhodný pro dětský klub, je šklíbivá a lidi tím děsí. My ale máme pro menší děti koní dost, tady jde o ty větší a ty naši vlastně pořád navztekanou Alcalu zvládají v pohodě. A flegmona? Potřebuje pravidelný pohyb, už třetí rok Alcalinu zadní nohu udržujeme v ucházejícím stavu. Dalo to ještě trochu přemýšlení, zvažování pro a proti a diskusí se členy klubu, ale rozhodnutí přišlo brzy. Rendy bude u nás.
Rendy byla v únoru 2008 koupená už přímo klubem Pony centrum-JK. Když klub na konci července 2008 opouštěl finančně i organizačně neúnosné vlastnictví koní, byli tři koně v jeho majetku den ze dne (kromě Rendy ještě Stázka a Tenor) na prodej. A tak moje neustálé snahy mít sama méně koní a tím méně odpovědnosti dostaly zase na frak...když se z klubu nikdo nenašel, nezbylo než odkoupit je osobně, aby nemuseli pryč...a tak mám nakonec přece jen i černého skorokladrubáka (a neustále se mi do hlavy vtírá pravdivé pořekadlo: "měl jsem čas, peníze a přátele...teď mám koně" ).
Ale jak ten rok tedy vlastně vypadal:
V zimě, kdy ještě nebyla ohražená jízdárna, jezdila na Rendy jištěná lonží zejména Jana Jakubcová, po postavení jízdárny už samostatně v ní, postupem času už i na kolbišti ohraženém jen páskou. Rendy za svůj život zažila jen střípky klasického jezdeckého života, u paní Prokopové chodila zejména ve voze, předtím zase chov a také putování po překupních...prostě říkali jsme 14letá, jezdecky téměř netknutá :-). Bylo potřeba ji od základu přijezdit, což chce zkušenosti a čas a při běžném provozu se začínajícími dětmi v sedle se to dá dost těžko.
Markétka Kašparová s ní pěkně odjela její první veřejňák u nás, ale ta se věnovala Stázce, z dalších zkušenějších dětí neměl nikdo chuť vzít si Rendy trochu víc na starost. Tak na Rendy kromě Jany Jakubcové začala postupně častěji jezdit i Maruška Kubelková, které v té chvíli ony žádané zkušenosti sice chyběly, o to víc ale měla chuti a odvahy. Od června prošla s Rendy vším, čím mohla, a posléze se stala Rendyninou hlavní partnerkou.
Tady je výčet Rendyniných akcí v tomto roce:
Veřejný trénink Kuks, 10.5.2008 (Kašparová Markéta)
Veřejný trénink Kuks, 14.6.2008 (Kubelková Marie)
Klubové Hobby hraní Kuks, 22.6.2008 (Jakubcová Jana)
Klubové nedělní skákání Kuks, 17.8.2008 (Kubelková Marie)
Klubový trénink s V.Šandou, 27.9.2008 (Kubelková Marie)
Vyjdou plány?...aneb rok 2009
..................................................tohle dopíše budoucnost.
9.3.2010 jsem rozhodla o ukončení života Rendy - bylo to moc těžké a tak o tom napíšu až později. Rendy - díky za vše
